Další ráno a další zklamání. Stojím v koupelně na tom pekelném stroji. Nemá vybité baterie? Raději je vyměním. Postavím se znova. Bohužel skutečnost je stále stejná: 92 kg. Chce se mi brečet.
Kolem po chodbě prochází můj, nyní už exmanžel. Podívá se do koupelny a vidí mě. Čekala bych objetí, místo toho přichází ten pohled: „Už zase? Děláš si ze mě srandu? Možná snad ano, jsi tlustá.“
Jak z toho ven? Jak je možné, že minulý týden jsem už měla kilogramy dole a teď jsou zase zpět? To přeci není možné, co mám dělat víc? Vždyť už takhle pořádně nic nejím.
A takhle se to opakuje, den po dni. Joooo, 0,3 kg dole. Neeee, už zase 0,5 kg nahoře.
Když se nyní zpětně otočím a vzpomenu si na tyto dny, týdny a měsíce, musím říct, že to bylo opravdu šílené. Byla jsem otrokem čísla na váze. Začínalo to a končilo se mnou den. Někdy mě potěšilo, někdy zklamalo, ale já bez něj nedokázala žít. Tak úzkostně jsem chtěla zhubnout a být zase hezká. Líbit se manželovi. Líbit se sobě.
Nyní už vím, že číslo na váze není všechno. Samozřejmě, pokud redukujeme, chceme, aby se měnilo. A chceme, aby se měnilo směrem dolů, ale není to jediné.
Váha nám dává jen část příběhu. To, co váha neukazuje, je transformace našeho těla na pozadí.
Při přechodu na nízkosacharidovou stravu a zvýšené fyzické aktivitě může dojít k tomu, že ztrácíme tělesný tuk, zatímco získáváme svalovou hmotu. Svaly jsou hustší a těžší než tuk, takže mohou vážit více, ale zaujímají méně místa.
Takže, i když se váha v podstatě nemění, naše postava se stává štíhlejší a definovanější. Krásně se rýsujeme.
„Síla nevychází z fyzické kapacity. Pochází z nezlomné vůle.“ – Mahátma Gándhí
Já jsem se v roce 2014 rozhodla, že tohle nechci. Chci žít jiný život. Nebudu nikomu otročit, natož číslům na váze, a přišla jsem na LC cestu. Začala jsem se dál vzdělávat v této oblasti, jelikož už jsem neřešila jen čísla, ale i zdraví.
Moje cesta mě zavedla k inspirativní knize „The New Atkins for a New You“ od Dr. Erica C. Westmana, Dr. Stephena D. Phinneyho a Jeffa S. Voleka, která mi ukázala, že nízkosacharidová strava může být klíčem k lepšímu zdraví a vitalitě.
To, co svým klientům, mimo jiné, ukazuji je, že je čas přehodnotit, jak měříme svůj úspěch na naší cestě. Místo fixace na číslech na váze, která je často úplně mimo. Vak říkám, pekelný stroj. Je mimo především u nás žen. Zkusit měřit svůj pokrok pomocí metru nebo se od čísel oprostěte úplně. A měřte se podle toho, jak na vás sedí oblečení.
Metoda, která může poskytnout realističtější obraz o tom, jak se naše tělo mění a adaptuje. Formuje. Rýsuje a hlavně!!! Nepodryje to to, co potřebujeme v základu nejvíce.
A CO TO JE? Naše podvědomí. Naší motivaci. Myšlenku, proč a kam jdeme. Je důležité zůstat laskaví k sobě samým a uznat každý pokrok, i ten nejmenší.
Místo toho, abychom se trápili váhou (jen proto, že jsme „nekadili“), raději slavme maličkosti. Drobnosti. Vnímejme je. Třeba, odolali jsme pokušení. Do té cukrárny jsem nešla, už mě to neláká. Vnímám, že už nemám chutě ani hlad. Nebo, že už nechodíte na procházku jen 1x týdně, ale 3x.
JSEM DOBRÁ, posouvám se!!! Nebo naopak, už cítíte více energie? Lépe se vám spí? Zlepšila se vám pleť?
Už si dokážete odpovědět na otázku, proč se dostavila chuť na něco dobrého, když jste unavená a nevyspalá, apod.? Ano? Pak je tohle cesta a v podstatě máte vyhráno.
Pokud víme, proč se věci dějí a proč. Umíme si dát zpětnou vazbu. Máme možnost rozhodnutí.
Držíme to ve svých rukou a uvědoměle se rozhodneme, jak s tím naložíme. Nyní už to chce jen čas a trpělivost. Dopřejte ho sobě i svému tělu. Jdeme si pro to!
Cesta k lepšímu zdraví a štíhlejší postavě není závod. Je to cesta plná učení, růstu a sebepoznání.
Takže příště, když se cítíte sklíčeni kvůli nehybné váze, vzpomeňte si, že skutečná proměna se děje zevnitř a navenek – a to je něco, co váha nikdy úplně nezachytí!!!
Dlouhodobé zdraví před krátkodobými výsledky!!!
A nyní je čas zeptat se sami sebe. Je vám to povědomé? A žije se vám tak dobře? Není čas na změnu? A pokud je odpověď ANO JE, co je ten další krok k tomu, aby se věci změnily?